Švýcarsko

Obecně

Švýcarská konfederace nebo také Švýcarské spříseženství je vnitrozemský stát, který leží v západní části střední Evropy. Je to malý stát s rozlohou 41 285 km². Na severu hraničí s Německem, na východě s Rakouskem a Lichtenštejnskem, na jihu s Itálií a na západě s Francií, se kterou má hranice nejdelší. Administrativně se dělí na 20 kantonů a 6 polokantonů. Hlavním městem je Bern. Švýcarsko není členem NATO ani Evropské unie. V  referendu v  roce 1992 totiž lidé odmítli stát se členem Evropské unie. Hlavním důvodem je především zachování si své neutrálnosti a suverenity. S Evropskou unií ale přesto spolupracuje a to pomocí bilaterálních dohod. V roce 2006 tedy například vstoupilo Švýcarsko do Schengenského prostoru. Úředním jazykem je francouzština, němčina, italština a nejméně používaná rétorománština. Měnou je švýcarský frank.

Povrch

Švýcarsko je hornatou zemí. Jižní a střední část země vyplňují velehorská pásma Alp. Díky tomu je zemí, která má nejvyšší průměrnou nadmořskou výšku ze všech států Evropy. Na hranicích Švýcarska a Itálie se nacházejí Penninské Alpy s nejvyšší horou Monte Rosa (4 634 m). Známější je ale hora Matterhorn (4 478 m), která patří k nejkrásnějším horám Evropy. Severněji od italských hranic se nachází Bernské Alpy s Aletschským ledovcem, který svojí rozlohou 129 km2 je největším ledovcem v Alpách. Na východě leží Lepontské, Glarnské a Rétské Alpy. Ve středu země se nachází Švýcarská plošina, kde žije většina švýcarského obyvatelstva. Na severozápadě země leží Švýcarský Jura, což je vápencové pohoří. Ve Švýcarsku také pramení jedny z nejvýznamnějších řek Evropy – Rýn, Rhôna a Inn. Nachází se zde také mnoho jezer, které mají ledovcový původ. Největší je Ženevské jezero (582 km2), které se nachází na hranicích s Francií. Na hranicích s Rakouskem a Německem leží Bodamské jezero (538 km2).

Podnebí

Podnebí ve Švýcarsku se označuje za mírné s oceánskými vlivy. Vzhledem k různým přírodním podmínkám se ale může v jednotlivých oblastech země a také podle nadmořské výšky lišit. V horách je podnebí velehorské, které je drsné a studené. Sníh se zde drží od prosince do dubna. Na úplném jihu Švýcarska se může objevit ale dokonce i subtropické podnebí. Fén je vítr, který je pro Švýcarsko naprosto charakteristický. Bývá teplý a suchý, klesá z hor a na jaře může způsobit velmi prudké tání ledu, čímž dochází k záplavám.

Obyvatelstvo

Počet obyvatelstva Švýcarska z roku 2008 činí 7 647 600. Země je jazykově a nábožensky různorodá. Obyvatelstvo tvoří z velké části Švýcaři, zbytek (okolo 21 %) se skládá z cizích státních příslušníků převážně ze zemí Evropské unie, tedy Španělska, Portugalska ale i Turecka. 64 % z celkového počtu obyvatel používají jako svůj jazyk němčinu a to především v centrální, východní a severní části země. 19 % populace hovoří francouzštinou na západě a jihozápadě země. Italsky mluví 8 % obyvatelstva a to převážně na jihuŠvýcarska u hranic s Itálií. Rétorománštinou mluví pouze necelé 1 % populace na jihovýchodě.

Ekonomika

Švýcarsko je vysoce rozvinutý průmyslově a zemědělsky orientovaný stát, který je také jedním z  hlavních bankovních a finančních center celého světa. Je jednou z nejbohatších zemí, jejíž hrubý domácí produkt na obyvatele je nejvyšší na světě. Země má nedostatek nerostných surovin. V zemědělství převažuje živočišná výroba, která je zaměřena na extenzivní chov skotu, ale také prasat a ovcí. Pěstuje se zde pšenice, ječmen, brambory, cukrová řepa, ovoce a vinná réva. Průmysl je především orientován na materiálně a energeticky nenáročné výrobky, které mají vysoký podíl na kvalifikované práci. Nejvýznamnější je tedy strojírenství a to zejména přesné strojírenství – proslulá výroba hodinek či optiky a elektroniky. K dalším průmyslovým oborům patří chemický průmysl, farmaceutický, potravinářský (sýry, čokolády), textilní, papírenský nebo polygrafický. Důležitý je pro Švýcarsko také cestovní ruch a to v zimě i v létě, kdy se zde dá provozovat turistika nebo cyklistika.

Města

Hlavní město Bern má okolo 130 tisíc obyvatel. Nachází se ve stejnojmenném kantonu v západní části středního Švýcarska. Je sídlem vlády, parlamentu a prezidenta. Město má historicky cenné jádro, ve kterém se nachází řada významných památek například gotická katedrála sv. Vincenta, radnice, kašny a další. Curych (německy Zürich) je největší město ve Švýcarsku. Leží v severní části země u jezera Zürichsee. Má přes 360 tisíc obyvatel. Je průmyslovým, finančním a kulturním centrem státu a metropolí bankovního světa. Nalézá se zde největší švýcarské letiště, národní muzeum, divadla, univerzity, botanická a zoologická zahrada a další. Curych je půvabné město, které rozděluje řeka Limmat na dvě části. Dále jsou zde k vidění historické památky – středověké kostely, radnice, cechovní domy, vodní příkop a mnoho dalšího. Ženeva je druhým největším švýcarským městem. Leží na jihozápadě země u řeky Rhôny, která zde vytéká z Ženevského jezera. Město má přes 186 tisíc obyvatel a je neoficiálním hlavním městem francouzsky mluvicí části Švýcarska. Je významným střediskem obchodu, finančnictví a bankovnictví. Ženeva je sídlem mnoha významných mezinárodních organizací. Sídlí zde Mezinárodní červený kříž i evropské sídlo OSN. Město také hostí mnoho mezinárodních konferencí a diplomatických jednání. Nacházejí se zde také historické památky – katedrála z 12. století, Zeď reformace, palác Společnosti národu a další.